Článek
 

KDO UTEČE, VYHRAJE

Jaroslav Dobeš

OŽIVENÉ KAMENY 14

 

Lidé žijící bez stálého domova jsou odolní proti rakovině a dalším nemocem (jako je arteroskleróza, infarkt...). V roce 1990 Christopher McNaney zkoumal několik set rodin žijících kočovným životem. Je zajímavé, že šokující výsledky nikdo dál neprozkoumával. Oproti běžné populaci tito tuláci neznají onemocnění rakovinou. Mezi nízkým procentem těch tuláků, kteří touto nemocí onemocněli, bylo mnoho výjimek těch, kteří se v minulosti usadili. Což znamená, že prožili na jednom místě dva a více let.
Zajímavý výzkum měl potvrdit šedesát let starou myšlenku o nebezpečnosti geopatogenních zón (dál zkratka „geozón“). Tulácký život zabraňuje geozóně v dostatečně dlouhém působení na člověka. A to i v případě, že se stěhuje z jedné škodlivé geozóny do druhé, protože ty jsou různé, a tak je různý i jejich vliv, zatěžuje lidské tělo jinak, což dává větší šance imunitnímu systému než v případě, kdy by byl útok energie geozón veden stále do stejné slabiny.


 


Krátkodobé působení geozóny někteří lidé vůbec nezaznamenají. Citlivky však začne bolet hlava nebo je přepadne nával bezdůvodné vyčerpanosti (únavy, ospalosti nebo lenosti). Při krátkodobém pobytu v geozóně, třeba na návštěvě v sedačce, začnou citlivky přepadat nenadálé pocity nervozity nebo stísněnosti. Odolné, necitlivé typy stále nic necítí. Zatímco manželka má po návštěvě v geozóně zkažený zbytek neděle, manžel si v dobré náladě pochvaluje právě snězené chlebíčky.

Krátkodobé působení geozón nebo interiérů se špatným Feng Shui může narušit vztahy (např. hádkou), porady (např. špatná volba), ale zdraví neohrožuje. Vyjímku tvoří nehody. Populární téma míst s častou nehodovostí způsobenou extrémně krátkodobým působením geozón (např. na řidiči jedoucího auta) zůstává stále otevřeno výzkumům a vysvětlením. Před lety jsem vyletěl na posledním sněhu zimy ze zatáčky v nebezpečné rychlosti do nebezpečného příkopu, v němž na místě zastavené auto uvízlo. Štěstím bylo, že se mi před nehodou podařilo přesvědčit spolujezdce, že v mém autě autopásy použít musí. Kromě bolesti krku a žeber se nikomu nic nestalo. Škody na autě byly veliké (asi třetina vozu). Místní zahrádkář přiběhl záhy. „Aaaa, to jste zvládli pěkně. Minulý týden se auto otočilo na střechu o tady ten kámen a shořelo...“. Pochválil naše štěstí. Jednalo se o zatáčku s velmi pravidelným přísunem nebezpečných nehod a koníčkem tohoto zahrádkáře bylo jejich mapování. Toto místo by se dalo nazvat klasickým z pohledu krátkodobého působení geozón. Přes velké množství nebezpečných nehod zde nikdy nikdo nezemřel a neutrpěl vážné zranění. To vylučuje tzv. „psychozóny“. Psychozóny jsou jakési esotericko-humanitní obdoby geopatogenních zón. Místo si má zapamatovat lidské utrpení či smrt a šířit je pak dál. Je možné, že ve chvíli, kdy v mé zatáčce někdo zemře, změní se její dobrá pověst. Vznikne zde psychozóna, a ta pak způsobí, že si zde každá další nehoda vyžádá lidský život. Psychozóny jsou velmi nevědecké téma, stejně jako nehodovost z důvodů konkrétního působení geozón; pokud byste to chtěli změnit, pak zajímavou možnost výzkumu nabízí Francie, kde se v místech úmrtí vystavují lidské figuríny (v jiných zemích můžete využít pomníčky v místech dopravních nehod). Víte-li, kde se smrtelná nehoda stala, můžete prozkoumat místo z pohledu geo- a psychozón. Figuríny podél francouzských cest vyvolávají diskusi o jejich etičnosti, a zřejmě časem zmizí. Asi nestihnu do té doby tato místa prozkoumat, přesto mi přinesla první poučení. V některých francouzských regionech na figurínu umísťují číslici s věkem zesnulého, a tato čísla mi odhalila, že nejvíce mrtvých z dopravního provozu je z řad mladých lidí do 24 let a poté u lidí nad 60 let. Jsou citlivější na působení geozón a nebo hůře zvládají bezpečnou jízdu?

Auto je jako člověk žijící tuláckým životem. Samo o sobě během jízdy nemůže být pod dlouhodobým vlivem geozóny, přesto teoreticky může být ovlivňováno garáží a nebo parkovištěm v místech, na kterých tráví delší čas (např. přes noc). No a pak přes noc získanou energii z geozóny uvolňuje do řidiče a spolujezdců. Jedná se o velmi spekulativní úvahu, kterou by mělo jít zkoumat v motosportu (např. výsledek auta versus místo parkování).
Pokud se mluví o zónách, škodlivých především, v autech, pak se jedná hlavně o „psychozóny“. Ptal jsem se mnoha starších řidičů, kteří měli dlouhodobé zkušenosti s více vozy, a skutečně zde existuje něco jako předurčený osud stroje – auta.
Řidič kamionu ve firmě, kde se točí auta (jeden řidič nemá pořád stejné auto), má své oblíbené a neoblíbené vozy, i když jsou technicky stejné. V jednom mu vše vychází, ve druhém zase nic. Zkušení vlastníci aut poznají vůz, v němž se nehodovost zvyšuje, jen podle pocitu. Stejně tak brzy poznají stupeň poruchovosti vozu. Nemá to žádnou logiku. Jsou stará auta, co šlapou jako hodinky bez větší péče, a jsou značková auta v záruce, se kterými uvíznete v chronických návštěvách servisu. Nic nepomůže, že se jedná o nové auto z firmy s vyhlášenou kvalitou svých výrobků. Je to záhada.
Klasické vysvětlení „psychozón“ v autě způsobených předchozím vlastníkem nervákem nebo nehodou či bitkou v autě nestačí. Zřejmě zde funguje i energie, nálada lidí, kteří auto vyráběli a dost možná i záležitosti astrologické. Všechny tyto autoúvahy mohou platit i pro dům nebo zatáčku na silnici. Všude tam, kam vstoupila lidská práce. Nelze zjistit natál („čas narození“) vašeho auta, a už vůbec ne nálada a myšlenky jeho „porodníků“ (mechaniků), kteří jej vyrobili, a proto se tak těžce a neúspěšně pereme s vlivem ego a psycho zón.

Možná i proto ve výzkumu škodlivosti těchto zón nejlépe uspěli tuláci. Nebojují s nimi drahými a zpochybnitelnými přístroji, nebo magickými ochranami, ale prostě se řídí starou moudrou radou: „Kdo uteče, vyhraje“. Věda a medicína geozóny doposud nepřijala, a už vůbec nepřijala šarlatánsky působící psychozóny a útoky geozón na řidiče. Přesto i v medicíně praktikují strategii tuláků „Kdo uteče vyhraje“, třeba ve formě ozdravných a lázeňských pobytů. Pacient odjede do nového prostředí.... Dále pak přesuny pacientů do nemocnic, ale také z nemocnic zpět domů. V některých případech změna geozón uleví v nemocnici a jindy zase uleví poté, co byl pacient poslán „umřít domů“.
Potulné asketické řády měly pravidlo, že jogín nesmí spát na jednom místě více než dvě noci. Přísnější řády povolovaly jen jednu noc. Nebylo to kvůli geozónám, ale kvůli psychozónám. Pravidlo mělo zabránit ulpívání a zpohodlnění. Zůstanete-li více než dvě noci, začnete si vytvářet sociální vazby. Najednou se vám nechce loučit atd. Pokud na propojení s lidmi měly stačit tři noci, tedy dva celé dny, můžeme zde hledat také hranici mezi krátkodobým a střednědobým působením geozón.


 

Věštec Nostradamus byl také léčitel a radil: „Pokud se v místě necítíte dobře, může to být lidmi kolem vás, ale pokud pocity únavy přetrvají dobu tří nocí, pak vypadněte jinam. Země v daném místě neladí s vaší osobou. Nejde to překonat, lze jen onemocnět.“
Střednědobé působení geozón od tří dnů do tzv. Lhůty změn (21 až 28 dní) mohou pociťovat i krátkodobému působení odolní jedinci. Většinou v podobě zvýšené agresivity, lehčích chřipek s bolestmi koubů a afektovanému chování. Citlivci vystavení střednědobému působení mají komplikovanější angíny (někdy se ozve štítná žláza), bolesti hlavy mohou přejít do migrén a nálady se proměňují v depresívní vyhoření ztráty radosti ze života, u některých se mohou dostavit pesimisticko-paranoidní myšlenky (zatím nejde o nemoc), očekávající problémy, útoky zvenčí, smůlu ve všem a za vším. U obou typů mohou přijít problémy se sexualitou a spánkem, včetně nočního pocení a divných snů. Necitlivci se s těmito tlaky vyrovnávají zvýšenou fyzickou a společenskou aktivitou (sport, koníčky, pařby, hospoda, milostné vztahy), což je drží méně doma, tedy mimo geozónu, což pomáhá. Citlivci se většinou upnou k jídlu a introverzi, což oslabuje organismus (náhlé přibírání na váze) a vystavuje ho častějšímu působení geozóny. Pokud si připomeneme minulou lekci Tygr, Hadi a Drak, tak zdraví nebezpečné jsou jen geozóny, ve kterých se zdržujeme s pravidelnou dlouhodobostí. Jedná se především o místo spánku, a pak u sedavých zaměstnání a koníčků (PDS,TV, vaše židle v hospodě atp.), tedy o místa, na kterých trávíte aspoň čtyřikrát týdně nepřetržitě vícehodinové pobyty.
Škodlivé působení geozón se ředí s pobyty těla na dalších místech. Jednoduše řečeno, smrtící vliv geozóny se nejvíce rozbalí u člověka upoutaného na lůžko umístěné v geozóně, nikoliv na Napoleona, který spával tři hodiny denně a zbytek dne pobíhal z místa na místo. Dost možná ho v zajetí na sv. Heleně zabilo usazení v místech s geozónami a nikoliv pomalá otrava arzénem, kterou se dnes vysvětluje jeho předčasná smrt. V malém výzkumu jsem porovnával studijní výsledky dětí během výuky odehrávající se pořád ve stejné třídě (v níž má dítě své stabilní místo) s výsledky v oborech, které se vyučovaly i mimo tuto stabilní třídu (např. chemická laboratoř). Dost často se výsledky, chování a zájem dítěte o studium na těchto rozdílných místech odlišovaly. Někdy k lepšímu, jindy k horšímu. Jste-li učitelka nebo ředitelka školy, můžete tento výzkum (raději tajně) vypracovat pečlivěji; jsem si jist, že změna místa může zničit nebo zachránit život mladšího člověka. Učitel na místo dnes zakázaného bití rákoskou prostě jen usadí nenáviděného lotra na židli v geozóně, a má klid. Po pár měsících má z vlka beránka. A naopak talentované dítě, které má na víc, než předvádí, se posadí na dobré místo...
Může to tak skutečně fungovat? Jak se takováto zlá a dobrá místa hledají?

Většinu způsobů, jak tyto geozóny hledat, jsme popsali minule (13.díl Oživených kamenů) a navíc se vyučují na fakultě Artantry®, a proto si ukážeme techniky jiné:
Staří Egypťané pustili na stavební parcelu krávy a místo, kde zvířata zalehla k odpočinku, vybrali ke stavbě domu. No, to asi nebude příliš praktická technika pro naši dobu, ale třeba pes, králík, v podstatě většina savců vám udělá stejnou službu. Vyhnou se geopatogenním zónám a lehnou si na místo s dobrou energií (a nebo na sedačku, ať už je kdekoliv).
Slavnou výjimku tvoří kočky, považované za milovnice geozón. Kočky jsou často spojované s ženami a psi s muži. Možná bychom v tom mohli vidět staročínské dělení světa na energie Jing (Tygr, podzim, zanikání, Kov, snad i kočka a duše zesnulých) a energie Jang (Drak, jaro, rození, Dřevo a snad i pes a duše andělů). Mezi další zvířata milující geozóny bývají zařazovány myši, hadi, vrány a hmyz v čele s mravenci, komáry, vosami, včelami, o nichž se tvrdí, že v geozóně produkují více medu.


 

Nepropadejte panice. Geozóny nebyly vědecky dokázány a pokud skutečně existují, pak má smysl se jimi trápit jen v případě trvalých psychických a zdravotních obtíží. Viděl jsem tisíce pokusů o očistu prostoru s geozónou; žádný nebyl uspokojivý, tak jako ten tulácký podle hesla „Kdo uteče, vyhraje“. Neutrácejte za drahé rádoby přístroje nebo magické zázraky, pokud vy nebo někdo z vašich blízkých má dlouhodobé nebo příliš časté psychické či zdravotní propady. Zkuste mu za peníze ušetřené na rušičce geopatogenních zón zaplatit třídenní pobyt v nějakém hotýlku.
Buď ve vašem městě a nebo v turistickém městečku poblíž. V této fázi se vyhněte nějakým vzdáleným destinacím a luxusním hotelům (většina čtyř a více hvězdičkových hotelů má velmi špatné Feng Shui; navíc, jakoby se všechny stavěly na doporučení koček a včel). Po dvou nocích by mělo začít střednědobé působení zón hotelů, což znamená, že pokud je fyzická nebo psychická slabost způsobená geozónou v domově, nastane výrazná, na první pohled viditelná úleva. Ta nastane i v případě, že v hotelu je rovněž geozóna, protože ta bude působit jiným způsobem než ta domácí a tělo na ní bude odolnější.
Pokud se do týdne po návratu z výletu domů výsledky z úlevy vytratí, je problém v geozóně  vážný a je potřeba jej řešit. V případě, že není zmíněný diagnostický výlet na hotel možno realizovat, zkuste třídenní změnu v rámci místa bydliště. Přesuňte se na tři dny na sedačku do obýváku, prohoďte si pokoje a nebo aspoň si přestěhujte postel na opačnou stranu pokoje. Pozor, u vážně nemocných dodržujete i během diagnostického výletu lékaři předepsanou léčbu, a také si pohlídejte, ať kvůli výletu nepřijdete o nemocenskou.




Minule jsme si říkali, o tom, jak geopatogenní zóny splynuly s dračími žílami Feng Shui a s věštěním z „hlíny“, písku, kamení a myší. Vynechali jsme vliv slavného fotografa své doby, Alfreda WATKINSE. Obdivovatel starých britských památek (typu Avebury, Stonehenge atd.) rozvinul starší teorie (např. E.Dukeho) a přišel s termínem LEY LINIE. Tyto linie se podobají čínským dračím žilám více, než geopatogenní zóny, které jsou vyvinuté spíše z proutkařského hledání podzemních vod. Ley linie mají procházet krajinou a mají spojovat významná místa našich předků. Teda lépe řečeno naši předkové dokázali tyto energeticky silné linie číst a v jejich nejaktivnějších zónách pak stavěli svatyně a chrámy. V roce 1922, tedy čtyři roky před prvními články o „moderním proutkařství“ (alias geopatogenní zóny) fotograf Watkins vydává svou první knihu na téma ley linií (Early British Trackways, tři roky po této knize vychází jeho nejslavnější kniha na toto téma The Old Straight Tracks). Ley liniemi, spojujícími významná místa historie, spustil Watkins lavinu, která vytvořila nový obor New Age. Lidé začali na mapách spojovat kostely a památky, aby v získaných obrazcích vyčetli něco tajemně zajímavého. Ve druhé fázi začali souhvězdí památek porovnávat s nebeskými konstelacemi. Mezi nejslavnější tohoto typu patří teorie L. Charpentiera  (Kniha Mysterium katedrály v Chartres), který pospojoval slavné gotické katedrály (např. v Reims = Remeš, v Amiens, v Bayeux, v Evreux, v Chartres...), a na mapě získal zrcadlově obrácený obraz souhvězdí Panny; a vzhledem k faktu, že tyto katedrály byly zasvěceny Panně Marii, uvěřil, že se jednalo o mystický úmysl stavitelů těchto katedrál. Watkinsovy ley linie nemohly vynechat ani pyramidy. V moderní parafrázi Watkinse a Charpentiera se ke konci XX.století objevila teorie, že pyramidy jsou postaveny podle hvězdné oblohy jejich doby a tři nejslavnější, ty v Gíze, jsou třemi hvězdami opasku souhvězdí Oriona (viz kniha R.Buvala a G.Hancocka). Ne všechny teorie odvozené z ley linií fotografa Watkinse skončily ve hvězdách. Především Tom Graves (s Guy Uderwoodem) viděl v ley liniích podobnost s lidským tělem, které je poseto akupunkturními drahami a body, do nichž se zabodávají jehličky tak, aby se ozdravily průtoky neviditelných energií tělem. Vzniklo tak něco, co už lze přiblížit Feng Shui, geopatogenním zónám či psychozónám. Graves uvěřil, že naši předkové pomocí staveb typu Stonehenge prováděli akupunkturu planety Země. Ozdravovali tak místa Země. Pokud geo = Země a patogenní = „nemocná“ , pak zóna podrobená akupunktuře by se mohla uzdravit tímto zabodáváním kamenů či tyčí? V akupunktuře lidského těla se nepoužívají jen jehličky, ale také tlak (akupresura) na body, magnety, vcucávání baňkami (pod skleničku obrácenou dnem vzhůru dáte plamínek, po chvíli sklenici s „nahřátým vzduchem“ uvnitř přiložíte na bod na zádech), teplo, (požehování nad bodem, např. zapálenou vonnou tyčinkou či cigaretou). Pokud by to fungovalo, na geopatogenní zóny nebo ley linie či dračí žíly planety Země, pak těžký kámen zabodnutý do hlíny je zároveň akupunkturou (jehla) i akupresurou (tlak na bod). Obřadní ohniště pro změnu může působit  jako požehování nebo-li moxování. Úvahy jsou to nesmírně zajímavé a dodnes se schází skupinky lidí, které se zabodáváním kamenů a tyčí pokoušejí léčit naši planetu.


 

Brzy uplyne 100 let od vydání první knihy o ley liniích. Její autor by byl určitě překvapen, kolik lidí a směrů ovlivnil, ale zřejmě by ho zklamalo, že jeho ley linie spadají zcela do kolonky „víra a náboženství“, a nikoliv tam, kde si je přál mít – ve škatulce vědecky prokázaných teorií. Stejné zklamání by zažili i baron Pohl, Georges Lakhovsky, Pierre Cody, kteří žili a geopatogenní zóny zkoumali v době, kdy vznikala New Age nauka o ley liniích. Všichni tři věřili, že jejich výzkum geopatogenních zón otevírá nové odvětví vědy. Tato doba mezi dvěma světovými válkami přinášela takovýto postoj i v dalších oborech, dnes považovaných za pavědu a šarlatánství. Například jednu ze dvou klíčových knih o vědeckém přístupu k telepatii Mentální rádio napsal držitel Pulitzerovy ceny (U.B.Sinclair) a předmluvu k ní napsal fenomenální fyzik Albert Einstein, a to v roce 1930, kdy už byl nositelem Nobelovy ceny.
Selhaly mozky těchto pánů? Těžko říct. Proti objevům v oborech, jako jsou telepatie, geopatogenní zóny, léčitelství, astrologie se spojily dvě nejmocnější síly XX.století. Konzervativní křesťané s „komunistickými“ materialisty. Zatímco jinde spolu sváděly krvavý boj (např. občasnská válka ve Španělsku, likvidace církví v komunistickém bloku atd.), pak zde stály na jedné straně barikád. Vlivem a financemi se jedná o nepřemožitelnou sílu, která může zvládnout složitější věci, než je zesměšnění několika lidí a oborů. Netvrdím, že lze vědecky prokázat telepatii a nebo geopatogenní zóny; poukazuji jen na to, že vědecký výzkum těchto oborů nedostal sebemenší šanci. Situace trvá dodnes. Když Elisabeth Targ (později zemřela na rakovinu) v roce 1996 dostala vědecký grant 1,5 milionu dolarů na svůj výzkum léčení vážně nemocných modlitbou, snesla se smršť kritiky ze strany materialistických a křesťanstkých vědců. Přitom oni mají k dispozici pravidelný přísun stonásobně větších sum, mnohdy na výzkumy, které k ničemu nevedou. Když si projdete vedení vědeckých spolků skeptiků, které jsou hlavní silou bušící do esoterických oborů, zjistíte, že většina z nich nejsou materialisté, kterým by podobné aktivity slušely, ale křesťané. Je to, jako by oprávněnost vegetariánství zkoumali majitelé jatek. Nic proti víře, ale jaký je z vědeckého pohledu rozdíl mezi telepatií a porodem ženy, která je panna? V čem je více vědecká chůze Ježíše po vodě oproti geopatogenní zóně způsobující rakovinu? Není to fér, a ani nebude, a proto si budeme muset vážit toho mála, co nám zde zanechali lidé jako baron Gustav von Pohl, který v roce 1929 zkoumal v okolí Mnichova podzemní vody a domy lidí s rakovinou a své statistiky shrnul do tvrzení, že 95% onemocnění rakovinou způsobuje geopatogenní zóna (viz jeho kniha Earth Current, Causative Factor of Cancer...).  Pokud by měl pravdu, pak by to vysvětlovalo pozdější výzkum kočovně žijících Rómů, u kterých se zjistilo výrazně menší procento tohoto onemocnění. Geopatogenní zóna na nás může působit, jen když jsme v její zóně, a pokud odjedeme jinam, nemá na nás vliv. Některé úvahy nad výzkumem těchto moderních nomádů směřovaly jiným směrem.


 

Co když nebyli nemocní ne díky útěku před dlouhodobým působením geozón, ale protože se vyhnuli bydlení ve škodlivých domech a bytech postavených z moderních materiálů a dle moderní architektury. Třetí vysvětlení je prostě v pohybu. Život je pohyb. Pravidelná změna prostředí a impulzů prostě udržuje mysl zdravou a mladou. No a ve zdravém těle zdravý duch, a naopak. Pohyb mysli a změnu životních impulzů doporučoval již P.Muldorf ve své přelomové práci O mysli. V podstatě teorii z jeho knih (další je např. Dar ducha) lze převést na potravu. Stereotypní stereotyp života dospělého ve středním věku lze připodobnit k neustálému jezení jednoho druhu jídla. Petrý život se změnami je naopak duchovní potravou ducha podobný zdravé výživě s pestrým výběrem mnoha potravin.
Výživa a zdravý či nezdravý životní styl se často považuje za důvod těžkých nemocí či za účinnou prevenci. Kočovně žijící rodiny s minimem nádorových onemocnění zkoumané McNaneyem se stravovaly spíše nezdravě než zdravě a většina pravidelně kouřila (výzkum proběhl ještě před štvanicí na kuřáky).
Rozhodně není více důkazů, že výživa a kouření může za rakovinu ve větší míře než geopatogenní zóna v místě ložnice. (Tedy pokud vynecháme kampaněmi ovlivněné výzkumy). Zatímco baron Pohl ve svém výzkumu těchto geozón čerpal především z proutkařství a hledání podzemních vod, začal Rus žijící ve Francii, který zemřel v roce 1942 v USA, s modernizací oboru. Georges Lakhovsky začal ve svých šestapadesáti letech (v roce 1925) vydávat články a knihy o vlivu geozón na zdraví. Mnozí jej považují za otce  moderního výzkumu geopatogenních zón. Narozdíl od barona Pohla si Rus sestrojil přístroje na měření a odrušení negativních vlivů geozón. Jeden takový přístroj sestrojený v roce 1931 si o tři roky později nechal zapatentovat i v USA. Z mnoha jeho knih se nejvíce rozšířila The Secret of Life z roku 1929 napsaná ve francouzštině a z důležitých jazyků nejpozději přeložená do angličtiny v roce 1939; tedy v roce, ve kterém Francouz Pierre Cody (z Le Havre) měřil elektroměrem ionizace pod postelemi lidí s rakovinou. Zjistil zvýšené hodnoty, které pak zkoušel odclonit olověnými „plechy“. Olovo se používalo také při pokusech s odcloněním radiace, přestože v reálnou možnost vyrobit atomovou bombu v této době nevěřil ani majitel druhé atomovky historie, Stalin; pokusy a výroba první atomové bomby zatím přecházely do závěrečné fáze. Radioaktivní záření bylo objeveno teprve v roce 1896 a v roce 1934 na jeho následky zemřel jeho nejslavnější „badatel“, výjimečná žena Marie Curie, dvojnásobná nositelka Nobelovky. Pět let po její smrti „z ozáření“ (leukémie) zkoumá Cody, zda nějaké podobné záření nezabíjí nemocné rakovinou.
Olověné „plechy“ pod postelí pacientů měly často zvyšovat jejich bolest, ale po určité době se bolest i celkový stav zlepšil, aby se opět radikálně zhoršil po odstranění tohoto „olověného plechu“, který mezitím změnil barvu (údajně zmodral nebo zežloutnul) v místech, která byla pod nemocnou částí pacientova těla. Cody takto studoval stovky nemocných a svou roční výzkumnou práci shrnul v knize „Experimental Study of Air Ionization by Certain Radioactivity in the Soil and Its Influence on Human Health“. Dodnes se jedná o přelomové knihy, a to i přesto, že mnohé z prací lidí jako Cody, Lakhovsky a baron Pohl jsou dnes přežity, stejně jako jsou překonány mnohé vědecké teorie z jejich doby. Hlavně se doposud oficiální vědě nepodařilo změřit nic, co by mohlo být „zářením“ geopatogenní zóny. Takže je to jako s telepatií. Často v praktickém životě zažíváme útržky telepatie a vliv geozón, ale jejich jediným důkazem jsou zkušenost a prožitek lidí, což pro vědu důkaz není. Pokud budete toužit po možných vysvětleních záření geozón, přečtěte si Telepatii v Poetrii® 108; většina vysvětlení, jak to teda funguje, je u obou oborů stejná.
Z vysvětlení, která v Telepatii nenajdete, ale u geozón ano, jsou nejčastější tyto: gravitace, radiace (nejčastěji plynu Radonu) a magnetismus.


Připomeňme si hlavní důvody existence geopatogenní zóny:

* Podzemní voda
* Tektonické zlomy
* Energie některých minerálů v zemi (např. Grafit nebo jeho bratr Diamant kvůli supervodivosti tepla, Malachit a Hematit kvůli obsahu mědi a železa atd.)
* Dále se za možný důvod geozóny považuje radiace – plyny – nebo láva pod povrchem Země.

Někteří do možných důvodů přidávají věci jako elektrika, nezdravé stavební materiály a tepelné izolace. Ne, že by nemohly způsobovat problémy, ale netýkají se přímo Země, tedy oživených kamenů.


 

Zajímavé je, že kovy v zemi jsou považovány za jednu z příčin geopatogenních zón, a přesto v knihách o kamenech se na rakovinovou léčbu nejčastěji doporučuje Hematit (též Krevel a nebo železná ruda). Černý kámen, někdy nazývaný Krví Kristovou, ukončil dobu bronzovou a zahájil dobu železnou. Tavení železa z Hematitu nebo železné rudy, přezdívané také hnědý Hematit, patřil k nejrozšířenějším zdrojům nového kovu. S tajemstvím tavení železa měli přijít Chetité (v Turecku) v době, kdy ve starém Egyptě vznikla víra v jediného boha (poprvé s historii lidstva, bylo to ke konci 18.dynastie, v době Tutanchamónova života, a oním jediným bohem byl bůh Aton). Hematit měl podle starých Egypťanů pomáhat ve snadné cestě nebožtíka do Říše mrtvých. Prý ho dávali pod hlavu.
Tak nevím, zda je to dobré doporučení pro odstranění geopatogenní zóny, třeba souvislou vrstvou hematitových kamenů pod postelí. Možná bychom se nejdříve měli naučit rozpoznávat geozóny, a pak vyzkoušet, jestli je souvislá vrstva Hematitů dokáže změnit. Začneme nejdříve s pěti až deseti nevelkými kameny Hematitu (kámen 10. domu a Kozoroha). V kamenném rasismu by byl černý Hematit přiřazen Saturnu. Tato planeta byla ve staré astrologii přisuzována těžkým onemocněním. Alchymisté k Saturnu připojovali popelavé olovo (Zlato bylo Slunce). Viděli jsme Codyho pokusy s odcloněním geozón olovem. Zkusíme si totéž s pěti až deseti Hematity, rozprostřenými v kruhu těsně vedle sebe. Nejdříve se musíme naučit měřit geozóny. Přístroje je doposud změřit nedokázaly, alespoň ne drahé přístroje universit, NASA a vědeckých ústavů. (Úspěchy s měřícími přístroji hlásí jen domácí kutilové).
Proto použijeme klasické pomůcky. Psy. Kočky. Duby. Vrby. Virguli. Proutek nebo kyvadlo (např. prstýnek na niti). Vrba, topol mají milovat geopatogenní zóny, naopak bříza a buk zde trpí, což lze sledovat na různých poškozeních kmene a větví. U dubu se názory liší; jedni ho řadí k vrbám a jiní k břízám. Nejškaredší, zaplevelená místa jsou geozóny, zatímco romantická zákoutí lesních luk jsou zdravá.
Zkusme s kyvadlem nebo proutkem hledat tato místa a osvojte si jejich reakce na dobré a špatné. Potom vámi nalezená nejvýraznější místa obejděte podruhé, ale před měřením položte mezi zem a kyvadlo – proutek svých 5-10 Hematitů (mohou být v krabičce nebo nalepené na kartonu). Funguje hematitová clona?
Podobně jej můžete vyzkoušet na oblíbeném místě vašeho psa (dobrá zóna) nebo kočky (špatná zóna). Zjistíte-li úspěchy, můžete vyzkoušet odclonit Hematity nějakou geozónu, třeba pod postelí.

Pokud nebudou úspěchy s Hematitem uspokojivé, zkuste Záhnědu a nebo zelený Turmalín (někdo radí i růžový nebo černý Turmalín). Oba kameny se stejně jako Hematit doporučují proti rakovině. A jestliže platí zjištění barona Pohla, že toto onemocnění z 95% způsobují geopatogenní zóny, pak jsou tyto kameny ideální na úpravu geozón. Turmalín, bez ohledu na barevný druh (černý obsahuje železo) je výborný kámen na všechny neduhy, které geozóny způsobují, a  které jsme si postupně vyjmenovali u krátko-, středně- i dlouhodobého vlivu geozón. Od podivných úzkostí, agresivity, bezdůvodné únavy až k nejtěžším nemocem, jako je arteroskleróza (roztoušená skleróza atd.).


 

Turmalín přiřazený ke 12.domu a Rybám má také rozvíjet všechny vlastnosti, které starousedlíci poztráceli a které jsou vlastní lidem žijícím kočovným způsobem. Jakoby zmíněné nemoci nebyly spojeny s geozónami, ale s vnitřním stárnutím do krize středního věku. Připomeňme, že i tyto nemoci se u tuláků z výzkumu téměř neobjevovaly. Bude stačit správně užít kámen Turmalín a nebo bude opět platit strategie „Kdo uteče, vyhraje“? Zkoumejte, bádejte, proutkařte a zapisujte si.


PS: Nezapomeňte, že jste studenti či výzkumníci, a nikoliv lékaři. Nepleťte se do lékařské péče nemocných lidí.


<< předcházející


následující >>



<< zpět