Článek
 
Expedice_ducha

Západní pohádky jsou často umísťovány za hory za doly či za devatero hor. Putování na konec světa, kde poutník nachází svatý cíl, se dodnes odráží v západní touze naplnit svůj život dosahováním těchto cílů. I proto většina mužů touží po zdolání Everestu, nejvyšší hory planety, a jsou ochotni zaplatit komerční expedici cenu domku či několika nových aut za to, že jim tento pokus dosažení „konce“ světa umožní.

Rok co rok dosahují vrcholu planety desítky lidí. Jsou na konci světa. Jenže co pak? Změní se jejich život, jeho cíle, sny, smysl? Stanou se nesmrtelnými pohádkovými postavami?

Šerpa Pemba doprovázel na vrchol Everestu mnoho cizinců. Jedním z nich byl i Australan, který poté, co spolu dosáhli nejvyššího bodu planety, prohlásil:

Příteli, jdi dolů sám, já budu pokračovat vzhůru.“

Jak vzhůru??? Jsme na nejvyšším bodě světa a musíme se rychle vrátit, je to tu nebezpečné.“

Tam, vzhůru.“ Řekl zasněně Australan a ukázal k obloze, jako by viděl zlaté schody do nebe.

Jejich rozhovor se změnil v zápas. "Pořád chtěl výš. Dal jsem mu svůj kyslík, celé tělo se mi z toho šoku škubalo, bylo to nekonečné a šílené. A on stále trval na svém "Já se nevracím, oni tam nahoře na mě čekaj". Silou jsem ho mnoho hodin krok za krokem táhl dolů, ale nechtěl. Těsně pod vrcholem zůstal 24 hodin a sundat ho zpět na Zem dokázalo až 11 šerpů dohromady." Australan omrzl, ale přežil a napsal o tom knihu.

Pemba mi doleje pohárek, pak si sám přihne bolehlavu a pokračuje o dalším klientovi, který se po zdolání Everestu zatoužil vymanit z našeho světa a postoupit do světa pohádkového.

"Bylo to jiný rok, normální chlap z USA. Vylezem na vrchol a když jsme pak sestupovali, po dvě stě metrech mi řekne: Já už se dolů nevrátím, budu pokračovat nahoru. Promiň, že jsem ti to neřekl dřív. Vejral jsem na něj a vůbec nevěděl, co dělat. On si sedl do sněhu a do dvaceti minut zemřel.“

Zděšený Pemba začne z výčitek svědomí pít a uleví se mu teprve, až když se o měsíce později dozví, že to nebyla jeho chyba. Američan měl mozkový nádor a přišel cíleně na Everest zemřít.

Málokdy se lidem po dosažení nějakého vrcholu život změní tak, zásadně jako těmto dvěma. Většinou je namáhavý výstup na vrchol pouze rutinní dřinou odměněnou krátkým pocitem úspěchu. Tento životní styl dosahování jednoho Everestu za druhým přinesl západní civilizaci materiální převahu, technický pokrok a bohatství. Jak takové putování životem po vrcholech našich cílů a úkolů prožívají nitra lidí, nejlépe vyjadřuje věta:

Tak jsme toho mizeru dostali.“

Těmito slovy Edmund Hillary oznamuje převratnou novinku o tom, že lidská noha došla až na úplný konec světa, na vrchol Everestu. Tisíce lidí podobnými slovy každý den oznamují dosažení svých Everestů, v kariéře, koníčcích, vztazích. Život se tak proměňuje v mizeru, kterého je potřeba porážet. Kdy toto skončí? Kdy zavládne spokojenost, harmonie a pohoda z toho, co máme? Poté, co na Everestu stanuli první lidé, psal světový tisk prognózy o tom, že na tuto horu už nikdy nikdo jiný nevyleze: „ Je to nákladné, nebezpečné a stejně by nebyli první. Tak který blázen by to dělal?“

V době, kdy se na vrcholu Everestu během jediného dne potkávají desítky lidí, se tato prognóza zdá stejně komická jako představa, že v našem světě někdy zavládne spokojenost z toho, co máme.

Všichni budeme nadále nuceni zevnitř i zvenčí zdolávat Everesty života. A získávat tak zásluhy, pozice, ocenění tedy vše, co je spjato s označením "úspěšný člověk". Já jsem tyto úspěšné léta studoval a vím, že oni mívají ke svému úspěchu jedinou otázku:

A kde je pocit naplnění, trvalé spokojenosti?

Tak, jako se nelze trvale nasytit obrovskou večeří, trvale uspokojit dlouhým sexem, tak se nedá najít trvalé štěstí životem zdolávače Everestů

Naštěstí existují i jiné přístupy k životu a horám. V tibetském buddhismu se tento jiný přístup nazývá Kora. Horu v něm nezdoláváte, cíl nepokořujete. Na konec světa do pohádkové krajiny se dostáváte obcházením hory, obcházením, během něhož překonáváte stejně jako při zdolávání vrcholu fyzické nepohodlí, překážky a psychické tlaky, ale navíc se během obcházení Kora dostáváte do hlubin svého nitra. Pokud lovec žen zdolává na každé diskotéce novou milenku, naplňuje Hillaryho „Tak jsme toho bastarda sejmuli.“. Pokud si nakonec vybere tu pravou a pracuje na jejich vztahu, naplňuje pouť Kora. Když si jde běžec zaběhat do lesa, protože miluje svěží lesní vzduch po dešti, naplňuje Kora. Pokud jde místo běhání do posilovny, protože to má v tréninkovém plánu, zdolává bastarda Everesta. Pokud novinář píše článek, protože za hodinu musí něco odevzdat, je to Everest. Jestliže se vzbudí v noci a začne psát, protože má inspiraci, je to Kora.

V Kora přístupu horu uctivě obcházíte a jako v labyrintu čekáte, až odhalí své magické tajemství. Obcházet můžete stúpu v Káthmándú nebo kopec Arunačála v Indii, šestitisícovku Kailáš v Tibetu a nebo někoho, koho milujete. A nebo horu vašeho života. Život je totiž posvátný a možná jediný, který kdy dostanete. Místo abychom ho uctívali, zdoláváme ho v honbě za podivnými vrcholy, abychom, kdykoli něčeho dosáhneme, zopakovali Hillaryho slova: „Tak jsem toho bastarda sejmul.“Jenže to, co jste sejmuli, jste vy sami.

Čas života obdržený zázrakem zadarmo, čas, který odplouvá jako voda v řece. Možná, že životů bude víc. Dle jedné hinduistické školy má každý tři miliony dvě stě padesát tisíc životů. Když uděláte tři Kora kolem hory Kailáš, většina z nich zmizí, a když uděláte těchto Kora třináct, rozplynou se všechny a vy postoupíte do vyšší sféry. Třináct Kora kolem hory Kailáš, to je 39 dní běžné trekingové chůze ve vysoké nadmořské výšce, kde se rozplývají myšlenky, ustaranost i plány. Možná proto se chodí meditovat do hor. Slavný Apa Šerpa po třináctém zdolání Everestu prohlásil.

Ze začátku se na mně dosažení vrcholu Everestu nijak nepodepsalo, ale po mé šesté návštěvě nejvyššího bodu planety mě začala vypovídat paměť. Ukázalo se, že porucha paměti je trvalá a zhoršuje se s každým novým vrcholem.“

Někdy nepoznám lidi, se kterými jsem před chvílí mluvil.“ Upřesňuje poruchu Apa Šerpa.

Všichni trpíme stejnou poruchou paměti. Když je nám dvacet a dosahujeme svého druhého, nebo třetího zdolání Everestu, nepozorujeme na sobě žádné změny. Každý má svůj momentální Everest, ať už je jím maturita, chození s nejhezčí holkou na škole nebo vydělání prvního milionu, a u každého se jeho osobní Everest postupně mění třeba na doktorát, svatbu s modelkou, nebo vydělání první miliardy. Zhruba od zdolání nebo vážného pokusu o zdolání šestého osobního Everestu naše paměť přestává fungovat. Nejsme schopni pamatovat si nové tváře a nejsme schopni vstřebávat do svého života nové impulsy a inspirace. Většinou to naši bližní odbudou větou: Stárneš.

Stává se totéž i lidem, kteří odmítli žít život knokautováním bastardů Everestů a neustále jen tak, jako hodinová ručička, krouží v Kora siločarách? V době, kdy se všichni ženeme na Everest, nebo alespoň sníme o tom, jak jednou bychom se na Everest hnali, není, kdo by tuto otázku zodpověděl.

Z knihy Spiritual Trekking, která vyšla na podzim 2009

* * *

Úrovně a techniky z Expedice ducha za devatero hor obsažené ve Spiritual Trekking jsou originálním know how Jaroslava Dobeše a oprávnění k jejich šíření mají jen instruktoři, kteří s diplomem dokončili kurz Aurarelax®. Premiéra kurzu v češtině se chystá na jaro 2010. Zájemci o informace či rezervace, muži i ženy, mohou psát na aurarelax@poetrie.cz.

V okamžiku, kdy diplom Aurarelax® Spiritual Trekking převezme tisící účastník kurzu, (započítávají se kurzy ve všech zemích), bude všech tisíc absolventů kurzu zařazeno do slosování a vítězi bude zaplacen zájezd s expediční (zřejmě americkou) agenturou na vrchol Everestu. Dnes, kdy vrcholu Everestu dosahují i sedmdesátníci a hendikepovaní nehorolezci, se o totéž může, po krátké přípravě, se kterou vám rád pomohu, pokusit každý či každá z vás. I když nakonec dosáhnete pouze čtvrtého nebo druhého výškového tábora, zažijete neopakovatelné kouzlo něčeho, co všem lidem včetně trekerů, zůstává zapovězeno. Vítěz slosování si místo expedičního zájezdu na vrchol Everestu může vybrat zaplacení cesty k posvátné tibetské hoře Kailáš, kde absolvuje Kora pouť; u této varianty jsou propláceny i náklady jeho doprovodu. Kdo to bude, si samozřejmě vybere vítěz slosování sám, jestli manžel, kamarád, partnerka...

Toto není obchodní nabídka, proto si vyhrazuji právo ji kdykoli zrušit, měnit a podobně. Což ale neudělám, protože toto je druh akce, která je typická pro mou dlouholetou snahu pomáhat lidem rozvíjet jejich životy až za hranice jejich každodenních Everestů.


Následující díl Expedice Ducha za Devatero Hor najdete zde>>

<<Zpět na Galerii textů Jaroslava Dobeše