NEFRITOVÉ RŮŽENCE SMRTI

Jaroslav Dobeš

OŽIVENÉ KAMENY 16

 

Prudký vyčnívající masív v krajině, ať už lidská stavba výrazně převyšující stavby v okolí a nebo strmý kopec, považuje Feng Šuej za doménu Bílého tygra. Stejně jako energii jin a záhrobní svět duchů. Bílý tygr je nádherné, dodnes žijící zvíře. Možná jej mají ve vašem ZOO. Většinou má krémovou srst, ale jsou i tygři zcela bílí s decentními hnědými pruhy. Tygr je nádherné zvíře a podle Nefritového císaře (nejvyšší bůh taoismu, náboženství, ze kterého se zrodilo Feng Šuej) je tygr nejzajímavější tvor na zemi. V čínském horoskopu stojí sice až na třetím místě za Krysou a Buvolem, ale tyto dvě zvířata dosáhla svých umístění výjimkou vyplývající z již zmíněného příběhu. V samotné MISS WORLD všech tvorů země se na prvním místě umístil Tygr a poslední místo ve finále obdržel Pes. Vepř, který je až za Psem je opět výjimka onoho příběhu. Tygr, lev, krokodýl a žralok jsou nejmocnějšími tvory evoluce z pohledu potravinového řetězce. Všichni si občas pochutnávali také na lidském suši. Není divu, že v lidech vzbuzovali takový strach a respekt, až si tygra zvolili za zástupce životu nepřející jinové energie. V pozdější době městských hradeb a moderních zbraní tygr přestal být hrozbou a spolu se lvem se stal ochráncem lidí. Vraťme se do doby, kdy hrozbou byl. Čína tehdy na západě končila tam, kde začínala poušť a vysoké hory (“Himaláje”-Tibet). Tam, kde začínala krajina lidskému životu nepřející. Navíc zde zapadalo-umíralo Slunce. Tak jako ve starém Egyptě se západ stal stranou, kde byla umístěna říše mrtvých. Většina prvotních (dochovaných) textů souvisejících s Feng Šuej se věnuje především zařizování bydlení pro nebožtíky. Bílý tygr se stal vládcem západu se vším všudy. Možná za to mohl tygr indický. Uvidíte-li dnes bílého tygra v ZOO, budete mít před klecí označení Tygr indický (sem patří i tygr bengálský a královský). Tygr indický a s ním i jeho bílá variace se objevoval také na sever od Indie, v Nepálu a v Barmě (která spolu s dnešním Myanmarem zabírala i část dnešní Indie). Tygr se z Barmy snadno mohl šířit do sousední Číny (hlavně do kraje Yuana a Sečuánu, ležícím na západním konci tehdejší Číny, dál začínají “Himaláje”).

Právě touto cestou se začal do Číny ubírat tvrdší a hodnotnější bratr Nefritu Jadeit. Oba kameny jsou na západě spojované s city, název nefrit pochází z řeckého slova ledvina (nephros). Ledviny lékařsky nonstop filtrují krev a odpad pouštějí do moči. Dle akupunktury bývají první opotřebovanou součástkou “stroje” těla a není divu, když veškerou krev přefiltrují asi 480krát za 24 hodin. V ledvinách má být uložená vrozená životní energie jednotlivce (ta pak určuje temperament). Ledviny sice spadají pod živel voda a zvíře černé želvy (původně obtočené hadem), ale z pohledu vlastností jsou vlastně polokolonií Bílého tygra a jeho živlu kovu, který vodu energeticky vyživuje. V New Age a bylinkářství se ledviny propojují s city. Problém ve vztazích podle této teorie přetěžuje ledviny.  Oslabené ledviny (živel voda) vedou k pesimismu, nedůvěře a strachu. Případně k fyzickým poruchám. Je to jako u geopatogenních zón, nejdříve je pocítíte na svých pocitech , náladách a lehkých bolení hlavy nebo kloubů, teprve dlouhodobé působení může vést k nemoci těla.

My máme nefrit spolu s jeho “mladším” bratrem přiřazený k 7.domu (vztahy) a Vahám (nerozhodnost či přelétavost rovněž přetěžuje city). V západní astrologii se 7.dům propojuje se západem slunce a západní stranou (viz.pojem Descendent). Tedy s tím, co ve Feng Šuej spravuje bílý, zřejmě indický tygr, který přišel do západní Číny přes Barmu tak jako jadeit, který do Číny přišel až s mongolskou dynastií čínských císařů (kolem roku 1284, ale podle jiných názorů se do Číny dostal jadeit až s koloniálním působením Britů v Asii). Tímto mongolští císaři ovládli také Tibet (4.dalajláma byl jejich potomek), stejně jako muslimský vojevůdce Timur, který mimo jiné napadl muslimské vládce Indie za jejich náboženskou schovívavost a v poutním městě na Ganze (Haredvár roku 1398) pozabíjel několik tisíc sádhuů, jogínů a poutníků při posvátné koupeli.

 V roce 1941 byla v Uzbekistánu otevřená hrobka, odklopili velký poklop z nefritu a našli Timurovu kostru. Vojevůdce v Indii nezůstal, ale jeho potomek, tedy i příbuzný mongolských císařů Číny (již v jeho době nahrazených dynastií Ming) Babur vtrhl do Indie roku 1526 a založil zde slavnou Mughalskou říši. Brzy ovládli i diamantová naleziště na jihovýchodě Indie. Výjimečný cestovatel a obchodník s diamanty Tavernier s nimi velmi dobře vycházel. Jako první zápaďák popsal právě dostavěnou hrobku zesnulé lásce Taj Mahal (stavba se v roce 2007 dostala mezi sedm nových divů světa). Právě Tavernier přivezl z Indie prokletý modrý diamant Hope a kolem roku 1663 jej prodal králi Slunce Ludvíku XIV.

Mughalská říše zavedla věc v Indii nevídanou, v umění a architektuře hodně používala nefritový kámen. Její vláda vydržela přes tři století a zrušil ji narůstající britský vliv. Poslední vládce se nechal v pokročilém věku zvolit vůdcem protibritského povstání a když začalo být ztraceno, v říjnu 1858 emigroval s harémem i rodinou (16 synů, 31 dcer) do Barmy. Zde zemřel o čtyři roky později. Právě z Barmy se do Číny dovážel tvrdý nefrit (jadeit) a právě odsud přišla postava bílého tygra indického do Feng Šuej (je to jen teorie).

V době, kdy Mughalská říše zažívala vrchol, napočítal Tavernier dva miliony “mnichů” putujících Indií. Z toho milion dvěstě tisíc byli hinduističtí sádhuové a jogíni. Osmset tisíc bylo muslimů ze sekty súfíjců (dervišů). Co se změnilo v době, kdy Britové vyhnali posledního mughalského císaře? Napočítali v Indii tři miliony potulných duchovních, tedy o milion více než v Tavernierově době. Jeden z nich, potulný muslimský derviš učil neznámého blázna žijícího v hájku kláštera Kálí, jak se súfíjci spojují s bohem. O pár let později se tento člověk, lidmi a doktory považovaný za blázna (byly zde záchvaty a sebeubližování) stal uznávaným světcem Rámakršnou (druhý učitel Vivekanandy).

Vládcem sedmého domu a znamení Vah je planeta Venuše. V moderní astrologii Venuše Večerka. Venuši Jitřence se připisuje znamení Býka a druhý dům. V čínské astrologii se Venuše, stejně jako smysl čichu přiřazují k živlu kovu, jemuž vládne bílý tygr. Střídání pozice Venuše před (Jitřenka) a za (Večernice) Sluncem bylo důležité i ve staré Americe. Aztékové vnímali Jitřenku jako symbol života a Večernici jako symbol smrti. Rámakršna žil v chrámu Kálí. Právě Britové zlikvidovali velkou sektu, která zabíjela lidi, aby je obětovali této bohyni.S lidskými, obzvláště dětskými oběťmi Kálí se dalo setkat i v Indii v 21.století.

Olméci jsou považováni za předchůdce všech indiánských kultur střední Ameriky. V době, kdy archeologové odkrývali nefritové víko hrobky Timura dobyvatele, v mexickém La Venta odkryli hrobku Olméků. Nalezli kostry dvou svázaných dětí zřejmě obětovaných bohům. Kolem dětí ležely ornamenty z nefritu. V areálu byly nalezeny možné pozůstatky růžence Olméků. 81 nefritových kuliček s 18 nefritovými válečky, obě čísla na první pohled spojuje devítka, byly-li v růženci, pak tvořily buď nezávislé skupiny a nebo válečky oddělovaly určitý počet kuliček (velké korále nefritu), např. po pěti (v tom případě jedna korále přebývá-5 krát 18=80). Počet nefritových korálů připomíná muslimský růženec -99, ale vše doprovázela jedna korále z ametystu (12.dům-Ryby), kterou mohl růženec začínat a končit. Počet 100 v růžencích používají řečtí mniši na Athosu. Toltékové, Mayové, Aztéci zdědili po Olmécích mnoho, včetně lidských obětí a využití nefritu. Nálezy z Palenque a dalších míst naznačují, že staří Mayové považovali nefrit za nejcenější “drahokam”, tak jako staří Číňané. Nefritové sošky jaguára, boha (např. Tlaloc), které zavedli už Olméci, nám mohou připomínat bílého tygra.

Maye zase proslavil jejich superkalendář, mnozí z něj usuzují konec světa kolem slunovratu roku 2012. Datum je nejisté, protože se vědci těžko shodují, kdy teda mayský kalendář “začal”. Všichni se shodují, že začal před více než 3000 lety před Kristem a že tento začátek datuje příchod bohů z nebe na zem. Přesný začátek kalendáře se liší vědec od vědce o celá staletí, no a tak nikdo netuší, kdy konec mayského kalendáře vypukne. Tento kalendář jsou vlastně kalendáře dva. Božský-duchovní TZOLKIN, dvacet třináctidenních “měsíců” a pozemský HAAB, osmnáct dvacetidenních “měsíců” (plus pět přestupných dní). Místo slovo měsíc by se hodilo slovo týden, protože každý den měsíce měl svůj název.  Tak jako my máme název sedmi dní v týdnu. Názvy 20 dní a 18 “týdnů” patřily k ojedinělým úspěchům překladatelů mayského písma. Nefritová deska s kompletním mayským kalendářem je v holandském Leidenu (“muzeum etnologie”), město, rodiště Rembrandta bylo přechodným útočištěm anglické křesťanské sekty Pilgrims (poutníci), právě oni po přesunu do Ameriky a tamních zkušenostech s indiány založili tradici svátku díkuvzdání.

Indiány střední Ameriky, především Aztéky o století dříve poctili návštěvou Španělé. Aztéci si mysleli, že se na španělských lodích vrátili bohové z počátku kalendáře. Španěle pro změnu vyvedly z míry kříže v místních chrámech. Májové a spol. takto uctívali kompas (9.dům-magnetovec). Neměli sice kompas, ale svou znalost světových stran uctívali v těchto křížích severu-jihu-východu-západu.

Jaguár (někdy medvěd) byl často považován za boha deště, v mayském městě Chichén je nejen slavná pyramida (Castillo), ale také slavná studna obětí bohu deště. Tato studna leží na severu města. Sever v čínské hvězdici přináleží vodě a želvě, ale “vzniká” díky kovu bílého tygra. Pozůstatky lidských obětí studny doprovázely také nefritové výrobky. Uvnitř pyramidy zase nalezli červený jaguáří trůn zdobený nefritem.

Španělé přišli v době, kdy v regionu dominovali Aztéci. Kdo se narodil v sobotu, tomu byl podle aztéckého kalendáře přiřknut osud oběti bohům. Nejednalo se doslova o sobotu, ale o den zvaný jaguár. Jaguáří den byl každých dvacet dní (dvacetidenní “týden”). Je zajímavé zjistit si podle New Age popaztéckých kalendářů, zda právě vy nejste zrozencem jaguára určený k oběti bohům, moderně by to mohlo znamenat třeba život strávený v panennských modlitbách. Naštěstí i když vám pophoroskop řekne, že jaguár jste, téměř jistě jím nejste. Je to jen hra. Většina těchto popaztéckých kalendářů se liší a zřejmě není snadné objevit přesné datum mayského nebo aztéckého kalendáře (velký chaos způsobují přestupné dny atd.). Vždyť i odborníci profíci se navzájem odlišují o celé roky, jak bychom se my mohli trefit na den přesně. A i kdyby, pak se tvrdí, že zrozenci v den jaguára byli předurčeni k obětování jen narodili-li se v “lednu”, tedy první měsíc jejich kalendáře (jednou za 260 dní). Je zajímavé nakolik se Aztéci podřizovali osudu. Den narození, jeho osudová předurčenost rozhodovala o všem, co s novorozencem bude. Od krvavého obětování bohu až po skvělé kariéry. Jako kdybychom věřili, že programovat počítače mohou jen lidé narození 18.září, a to všichni bez výjimky narození každý rok 18.září. Kdo je narozen 26.května, může být jedině barman, nikdo narozený v jiný den roku barman být nesmí. No a ty, co se narodí 25.prosince “pošleme” za Ježíškem.

Vedle jaguára byl mezi aztéckými znameními také Králík. Králík je asi největším překvapením “MISS WORLD” Nefritového císaře. Umístil se hned za Tygrem. No a bronzový byl Drak, na Hada zbyla bramborová. Zatímco s čínským znamením toho nelze moc dělat (zvíře obdrží celý ročník), pak u Aztéků mohly matky a porodní bába rozhodnout o čase porodu. Předčasný porod nebo přenošení dítěte mohlo způsobit, že se na jeden den “obětního” jaguára narodilo dítě jen zcela výjimečně a to jen velmi nezkušeným prvorodičkám. Měli aztéčtí lidé zájem o takovouto manipulaci s osudem?

Mají lidi všeobecně zájem změnit svůj předem určený osud? Většinou lidé, co vášnivě mluví o svobodné volbě osudu jsou nejvíce slepě vedeni předurčeným osudem. A že je jich hodně. Možná je to tak lepší. Možná je to Laocem doporučované žití v jinu (v Bílém tygru). Zatímco jinu a Bílému tygru připadla planeta Venuše, která měla podle Mayů zářit jako Slunce, pak drak a jang energie je spojován se smyslem zraku a planetou Jupiter.

V západní astrologii je Jupiter velké, ale vrtkavé štěstí či náladový osobní strážce. V indické astrologii je Jupiter osobním guruem často spojovaným s probouzením hada v rozkroku člověka tak, aby kundalíny energie vypadající jako třpyt granátu (5.dům) stoupala vzhůru. Ve Feng Šuej souvisí Jupiter s šedesáti vládci roku. Jednou za šedesát let zastupuje Nefritového císaře jeden z těchto vojenských vládců. Umístění tohoto generála roku (TAI SUI) ve vašem bydlišti má vycházet z planety Jupiter (nebo z jeho duchovního dvojníka). Přestože se jedná o “hodného” vládce roku, pokud jej někdo u sebe doma vyruší, má se jeho běsnění zcela vyrovnat těm nejhorším vlivům Feng Šuej.

Rozdíl mezi Bílým tygrem-jin-Venuší a drakem-jang-Jupiterem v životě lidském nejlépe znázorňují jim přiřazené smysly. Tygr vnímá čichem a drak zrakem. Zatímco zrak je dnes zcela dominantní smysl moderního světa rozumu, pak čich je nenápadný nosič překvapení. Čich má svou výjimečnou cestu k našemu nitru jako jediný ze smyslů a má být zodpovědný za překvapení lásky a vášně. Zrak to je důkaz, a čich to je parfém.

Na vrcholu zmiňované mayské pyramidy (v CHICHÉN) je vyřezaný opeřený had znázorňující hlavního boha indiánských kultur střední Ameriky (KUKULCÁN či známěji QUETZALCÓATL). Počátek mayského kalendáře se většinou nastavuje do období, v němž se vlády nad starým Egyptem ujala první dynastie faraónů, do období, kdy měl být podle Bible stvořen svět, do období, kdy v Indii žilo osmé vtělení boha Višnua jménem Kršna, a kdy v Číně měl vládnout první z legendárních císařů FU HIS. Připomeňme, že mayský kalendář měl začít příchodem bohů (z nebe?). Císař FU HIS měl hadí tělo. Zakladatel čínské civilizace (podle bájí žijící někdy mezi 34. a 29. stoletím před Kristem), vypadal tak trochu jako nejvyšší bůh středoamerických kultur. Měl rozumět řeči zvířat, chodil v tygří kůži v doprovodu želvy a hada. Právě hadočlověk FU HIS (též FUXI) měl objevit osm trigramů raných nebes (před obrácením vzhůru nohama, jakoby podle prohozených magnetických pólů zeměkoule).

BAGUA měl vyčíst z koně vynořujícího se z řeky. Podle legend koně měli být původně létající tvorové. Nefritový císař prvního létajícího koně využíval jako posla. Páté zvíře v pořadí krásy a zajímavosti umístěné za Tygrem, Králíkem, Drakem a Hadem byl strašný nafoukanec. Tak trochu to zůstalo zrozencům ohnivého Koně (např. roky 1966 a 2026). Žádný astrolog nedoporučil manželku narozenou v tomto roce ohnivého Koně. Arogance prvního koně vedla k tomu, že zabil člověka. Jeho pán, Nefritový císař ho za trest zasypal celou horou. Po dvoustech let útrap uslyšeli kolemjdoucí lidé nářek. Koně našli a vyslechli si jeho nářky a lítost: “Chtěl bych to odčinit pomáháním lidem.” Žádost o alternativní trest se donesla až k nejvyššímu, ten souhlasil a kůň se stal domácím zvířetem pomáhajícím lidem, třeba při orání půdy. Ovšem zemědělství měl lidi naučit až císař, který následoval po hadočlověku FU HSIM. Třetí z bájných císařů staré Číny byl známý Žlutý císař. Ten mimo jiné objevil kompas (dostal jej od paní Devíti nebes) a propojil ho s trigramy I-ťingu (toto vše jsou jen legendy). Také přesunul tygra (jin) a draka (jang) do mikrokosmu lidského těla.

Zatímco moderní západ po objevení ley linií postupně napadlo přirovnat je k akupunkturním znalostem lidského těla (linie-meridiány, body-“geopatogenní” zóny). Pak Žlutého císaře napadl pravý opak a jin-jang , I-ťing trigram, bagua a kompasové vnímání světa aplikoval na lidské tělo. Tak vzniklo přiřazení orgánů živlům, akupunkturní toky atd. Z toho vyplývá možnost, že poznáním tajemství jedné z těchto nauk pochopíme nejskrytější záhady toho druhého. Dle mě lidstvo ztratilo kompas o člověku a jeho smyslu. Naopak jsme velmi zvýšili poznatky o světě kolem nás. Tudíž se zdá snazším  pochopit moderní znalosti očima starých nauk a pak je přesunout na hádanku Sfingy z Delf : “Ráno to chodí po čtyřech, v poledne po dvou, večer po třech.” Tak to má být člověk. Taky to může být devět baguí (osm trigramů plus střed).

Tygrovi (kov a možná jaguár) byly přiřazeny orgány plíce a tlusté střevo, včetně jejich akupunkturních drah. Drakovi (dřevo) pak žlučník s játry. Geozóny mají v noci působit silněji než ve dne. Možná proto se tělu během nemoci nebo v extrémních podmínkách, jako je vysoká nadmořská výška, večer přitíží. Kritické působení geozón má začít jako ve strašidelných pohádkách o půlnoci a končí v okamžicích úsvitu, když tma začíná ustupovat světlejší noční obloze. Ovšem období zvýšené aktivity geozón je delší, zhruba od 23.00 do 7.00, to je doba, kdy podle čínských orgánových hodin řádí Drak (dřevo) a Tygr (kov). Drak je jediné zvíře čínského horoskopu, které na zemi žít neuvidíte. Jedná se o výjimku a nebo vymřeli? Možná někde spí. Vždyť i tygr prospí 17 hodin každý den (to je aspoň jinová aktivita).

Začali jsme určením západu k tygrovi a zániku života, ve staré Číně byla na západě nehostinná pustina a na jejím okraji žil Bílý indický tygr. Co bylo na východě? Kromě několika ostrovů, pravidelného východu Slunce, nekonečného oceánu plného ryb nic. Ale o hodně dál na východ za tímto oceánem byla střední Amerika, ve které uctívali opeřeného hada. Těžko říct, co přivedlo obě civilizace k uctívání draka. Dost rozšířená je verze s mimozemšťany. Taky zde mohli “draci” žít někde na půl cesty uprostřed oceánu nebo na nějakém ostrově, lodi, kontinentu. Možná připluli na lodích, a proto si později Aztékové spletli španělské mořeplavce s bohy. Také mohlo existovat spojení mezi extrastarou Čínou a Amerikou a drakem byli nazýváni tito návštěvníci. Případně se jedná o nějaký pozůstatek tradic z doby dinosaurů, kdy ještě byly světadíly spojeny v jeden. Možná jsou zcela jiná vysvětlení a nebo žádné, protože je to jen náhoda. V naší práci oživování kamenů ale budeme používat existující Bílé tygry na západě a uctívané Draky-opeřené hady na východě, ve střední Americe. V dalších krocích se zaměříme na vymezení severu s jihem a jejich vzájemnému prohození v I-ťingu, známém jako BAGUA RANÝCH NEBES (z koně) a BAGUA POZDNÍCH NEBES (z želvy). Závěrem malá kalendářní úvaha: Rok 2010 odpovídá roku 4708 dle starého čínského kalendáře, dal by se podle něj seřídit i začátek mayského kalendáře? Pokud byly obě kultury Draka propojeny, pak určitě.

(Pokračování příště)


<< zpět