2. CHANEL n.5, MATKA AROMATERAPIE
Mgr. Barbora Plášková
Úvod do Artantra® Parfumerie
(Prakticky testovaly Kateřina Martincová, Helena Toboláková, Kristýna Plášková)
Devětadvacetiletá Coco Chanel otevírá svůj první butik. Žena Lev, která v dětství osiřela, je velmi úspěšná a schopná. V osmatřiceti přichází s nejslavnějším parfémem všech dob. Měla odvahu použít uměle vyráběné vůně. Tyto syntetické aromatické látky byly dostupné už přes půl století, ale voňavkáři se jim pečlivě vyhýbali. Považovali je za méněcenné. Coco Chanel neměla předsudky a její parfém Chanel n.5 je považován za první právě pro toto průkopnické využití uměle vyrobených vůní. Psal se rok 1921 (hlavní boom na trhu až 1922) a její Chanel n.5 chtěly všechny ženy. Veleúspěch změnil voňavkářství v to, co dýchá ve vaší parfumerii. Kolegové konkurenti její čin okamžitě napodobovali. Jeden z nich, René Maurice Gattefosse, chemik vyvíjející parfémy v malé továrně, zkusil komerční „trik“. Šest let po uvedení parfému Chanel n.5 na trh, vydal (1928) knihu o léčebném a psychologickém působení vůní, AROMATERAPIE. (Měl navázat na nedotaženou studii z roku 1887 od Francouze Chamberlanda). Jeho kniha s novým pohledem na svět vůní zprvu zaujala.
Lidé jako Albert Couvreur (použití éterických olejů v medicíně) nebo Giovanni Gatti s Renatem Cayolem (dokázali vliv vůní na náš tlak, puls a dech) se v letech těsně po vydání knihy Aromaterapie zabývali vědeckým studiem vlivu vůní na člověka, ale výsledky nikoho neohromily. Rovněž v obchodním světě parfémů se tato forma propagace ukázala daleko méně účinnou než klasická reklama. Nový lidský obor upadl v zapomnění. Původní záměr otce Aromaterapie, výrobce parfémů Gattefosseho, zkomercializovat vůně, se vrátil na výsluní až koncem XX.století.
V balíčku tzv. Retail Branding se nezapomíná na fakt, že čich je jediný na rozumu nezávislý smysl. Marketing se proto snaží využít to, co známe z první kapitoly, totiž monopol jedné vůně v našem mozku. Vůně probouzející lásku monogamního vztahu. Kterému prodejci by se to nelíbilo, že? Jak že to funguje? Vzpomeňte si na dětství. „Mami, já mám hlad.“ Říká dítě myslící na Nutelu či jinou dobrotu v lednici. Jo, namažu ti rohlík s máslem a ředkvičkou, napadne matku. Zatímco vytahuje „gumový“ rohlík, dítě vše sledující, přemýslí, jak proces zastavit. Vůbec nemá chuť na to, co vidí, ale ví, že nemůže po dvou minutách prohlásit: „Já už nemám hlad.“ Pak jdou městem, výlohy plné zákusků a čokolád, ale dítě chce rohlík. Proč? Protože ucítilo vůni z pekárny za rohem. Nic proti čerstvému pečivu, ale myslím si, že jeho kouzlo spočívá právě v té vůni. (Už mám sliny, jen jsem si to představila, přestože bílé pečivo většinou nejím. Mám sliny kvůli představě té vůně? O chuti vůbec neuvažuji, protože rohlík je rohlík a ne dort či klobása).
Vzhledem k tomu, že u staršího gumového rohlíku s máslem a ředkvičkou jsem sliny neměla, jen lehkou chuť na ředkev), domnívám se, že rozhodla představa vůně rohlíku, tak jako u našeho dítěte. „Mami, kup mi rohlík.“
„Vždyť jsi jeden doma nedojedl.“ Oponuje matka nelogickému chování dítěte. Neví, že vůně obchází logické myšlení. V marketingu se s vůní počítá. Tak třeba u „layoutů“ obchodů (česky to, čím je obchod charakteristický, jak jej vnímají smysly zákazníka) obchodník volí barvu zdí a zařízení obchodu tak, aby splňovalo praktické účely, ale dělá-li „retail branding“ zároveň využívá psychologických studií k tomu, aby lidé kupovali víc a vraceli se co nejčastěji zásadně k němu a ne ke konkurenci. Tomu mohou dle psychologů pomoci barvy (v obchodě a na oděvu personálu), hudba, dominatní ozdoba a samozřejmě nezaměnitelná vůně, která bude mít v hlavách zákazníků stejnou přitažlivost jako vůně pekařství, partnera a domova.Uvědomujete si vůni svého domova?
Celebrita XX.století, Marylin Monroe to s odpovědí měla jednoduché. „Chodím spát zásadně s vůní Chanel n.5, bez ní bych neusnula.“
Marylin ještě mladá usíná v roce 1962 navždy. Její noční parfém Chanel n.5 toho roku oslavoval čtyřicáté narozeniny. Tibetská kniha mrtvých se předčítá zesnulým s vírou, že tuto četbu slyší uvězněni a vyděšeni v nehybném těle. Podle této knihy smysl čichu uhasíná hned po zraku, jako druhý ze smyslů člověka. „Právě teď odchází vědomí, které ti oživovalo nos...“, cituje se zesnulému v daném okamžiku jako z průvodce, aby se neděsil neznámých jevů.
Vědomí, které oživuje náš nos, má k dispozici sedm typů čichových receptorů, rozlišujících sedm základních druhů vůní:
1. kafrová (též eukalyptus)
2. pižmová
3. oblíbená květinová
4. hnilobný zápach
5. máta peprná
6. štiplavě octová
7. éterická čistícího prostředku.
Nepředstavujte si omezení sedmi druhy vůně. Je to podobné jako se základními chutěmi. S kyselou, sladkou, hořkou, slanou a štiplavě ostrou lze namíchat tisíce lahodných i odporných chutí.
Sedm typů čichových receptorů má být schopno rozlišit přes 11 000 vůní, které pronikají přímo do limbického systému (skrz „amygdala“, považované za centra mnoha emocí) a evidentně ovlivňují nejen naše chování, ale také nálady a vzpomínky. Mnoho psychologů tvrdí, že vzpomínky jsou nejvíce fixovány právě na čich, pak na sluch (např. vaše písnička), zrak hraje u vzpomínek na minulost daleko menší roli než v běžném životě, kde dominuje. My budeme pracovat spíše s některými z těchto tisíců finálních vůní než se základními sedmi druhy vůní rozlišovanými nosem. Teda aspoň prozatím. Kdo by přišel na další setkání, kdybych začala rozborem hnilobných zápachů, že ano? Možná tak hovnivál.
Kolika let se dožila Marylin Monroe? Už víme, že v roce úmrtí slavil její noční parfém čtyřicátiny (dle některých verzí již jednačtyřicátiny). Narodila se dva roky před založením aromaterapie datované k datu vydání knihy chemika z jedné francouzské parfumerie. Byla vlastně ještě mladá, když zemřela? Kdy vlastně končí mladost? Po celý její život byla aromaterapie zapomenuta. Těsně po její smrti se objevuje i antikoncepce se sexuální revolucí, květinové hnutí s cestami do Asie (tráva, guruové a lámové), rocková hudba (vrací do obliby zesnulého narkomana a sexuálního mága Crowleyho) a další. Z toho vzniká proud dnes zvaný New Age, který se věnuje všem možným tajemstvím našeho světa. Jeden z jeho stoupenců věnující se původně bylinkářství a zdravé výživě opráší nápad z roku 1928 (psáno o rok dříve) a znovuzrodí aromaterapii. Nová doba a noví lidé ji tentokrát nenechají upadnout v zapomnění, naopak vznikne multimiliónový průmysl spojený s aromaterapií a jejími pozdějšími odnožemi. Pořád se jedná jen o chudou sestru multimiliardového trhu parfémů, ale tato chudší sestra se více zabývá zdravým životním stylem, ekologickou rozvahou, filosofií, hloubkou a chodí nenalíčená v šedém nebarveném oblečení z konopí. Tváří se tak alternativně, že by dnes nikoho nenapadlo, že má stejnou matku jako komerční parfémy. Nezapomeňte, že matkou aromaterapie i moderních parfémů je Chanel n.5.
(Pokračování příště)
<< zpět
